středa 28. března 2012

Paříž pro švadlenky

Pokud máte rádi (píšu záměrně měkké i, protože látky mohou mít rádi i muži) látky, stužky, knoflíky a vůbec všechno co k  tomu patří, tak se určitě vydejte k Sacré-Coeur, nemusíte ani vystoupat až nahoru k bazilice, ale postačí když dojdete k uličkám pod ni. Je tam spousta obchůdků od těch nejluxusnějších látek až po ty, kde koupíte látky podle váhy.

úterý 27. března 2012

Paříž

Nejsem z těch, kteří považují Paříž za nejúžasnější město světa, ale určitě stojí za to si tam vyrazit. Paříž je zkrátka Paříž. Paříž to je krása ale i špína, historie i moderna, beton i zeleň, umění i kýč, elegance i odpad, luxus i chudoba, klid i chaos...

Vítězný oblouk- sem jedině stylově s Remarquem v ruce, pravda, trošku to tu kazí ta auta všude kolem...


kostel sv. Máří Magdalény

proklínaný i milovaný Sacré-Coeur
      
 



Sainte Chapelle má své osobité kouzlo, stojí za to vystát si frontu na lístek


Notre Dame






pondělí 26. března 2012

Probudím se včera

Jsem z tohoto filmu trošku v rozpacích. Nečekala jsem žádné hluboké myšlenky, ale nebýt Jirku Mádla, tak bych se asi bohužel nedočkala vůbec ničeho. Faktem je, že scény, ve kterých Jirka figuruje, jsou neodolatelné a jsou asi ve dvou třetinách tohoto dílka. Takže směle do kina a nezapomeňte si s sebou žvýkačky Orbit!

Jak voní naděje

Jak? Každému jinak a přece tak stejně...
Jako první kapka deště po dlouhém suchu, jako úsměv po velké hádce, jako první jarní květ, jako pohlazení od přítele, jako první tóny krásné písně, jako první ranní nevolnosti, jako čerstvě zakoupená letenka, jako první stránka nové knihy, jako povzbudivý úsměv ošetřujícího lékaře, jako babiččin bylinkový čaj, jako můj cestovní batoh... Zkrátka pro  každého jinak a přece tak stejně...

Paříž 2011